Je to tu...!

18. června 2009 v 22:03 | Rýža |  Day by day
Ano ano, vážení a milí, dnes to přišlo! Nejprve mi odešla stolní lampička, což je v tomto okamžiku naprsto nevhodné a nežádoucí, protože si vybrala úúúplně nejvhodnější dobu, jakou mohla. Ke cti jí budiž, že se mnou žije už téměř šestým rokem, pořídila jsem si ji první den svého nástupu na vysokou a prošla se mnou dobré i zlé. Když si vzpomenu, na co všechno svítila (případně nesvítila:-p), jímá mě nostalgie. Nyní zaujme své místo v křemíkovém nebi, kde bude sedět na obláčku a hrát na harfu. Ale o tom nechci mluvit. Přišlo něco úúúpně jiného. A není to to, co může na první pohled toto spojení evokovat - ač mi tedy v testu na fejsbuku vyšlo, že jsem trochu těhotná:)) Nene, přišly na mě choutky - a opět ne ty, které většinu z vás napadnou - ač mi v testu na fejsbuku vyšlo (pánové prominou, dámy si zvykly:), že bych měla víc šukat:) Přišly na mě chutoky nábytkové a zvelebovací, rekonstrukční a restaurační, prostě ... chutky činiti změny. A to je dobré znamení. Období "změn" totiž u mě následuje obvykle po období "jsem ta největší chudinka na světě". Období změn také ruku v ruce provází období "chlapi jsou dementi" neboli "teď se bavím já" a také období "neznámých se slovním spojením, slečno, nešla byste se mnou někdy někam", či ještě lepší "slečno, nedala byste mi telefonní číslo". Holt, aura je mocná, jakmile se žena smíří sám se sebou a přestane být tou věčně zdeptanou hromádkou trusu z myšího albína, takzvanou "o tebe bych si ani kolo neopřel", stane se najednou prudce atraktivní a žádanou. Ovšem, to už jsem zase ve svém filozofování zašla až příliš daleko, kam jsem vlastně ani nechtěla. Chtěla jsem říct jiné...a totiž to, že z mých učících orgií asi zítra odkrojím malý čas a půjdu vybrakovat nějaký obchod s nábytkem...a hlavně svou kreditku pochopitelně. Minimálně proto, abych si pořídila novou svítící parťačku v dobrém i zlém. A ještě jedna věc mě svádí...možná to své brakování rozšířím i o zverimex...mám totiž neodolatelnou touhu, koupit si zvižátko...jen moje...prostě miláčka. Vím, přenášené city jsou špatné a můj psychiatr (kdybych nějakého měla) by jistě nesouhlasil - ovšem...proč bych měla čekat na nějakého hejhulu, co si to v konečném zúčtování pak beztak ani nezaslouží? Kdo dřív příjde, ten dřív mele...a v tomto případě to vypadá, že dřív přijde potkaní slečinka Janis. Hmmm, už dlouho jsem nepsala článek á la volné myšlení...a až teď poznávám, jak mi to chybělo. Omlouvám se za sníženou hladinu srozumitelnosti a výpovědní hodnoty...ale berte to tak, že občas "nesmysly" řeknou mnohem víc, než precizně vysoustružené a načasované fráze;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | Web | 20. června 2009 v 19:59 | Reagovat

dobrý myšlenkový automatismus! :-), hezky se čte. Jo, to z dřívějších dob znám.... po období nešťastného útlumu následuje zvýšená aktivita, energie, touha měnit (já si naposledy, když jsem se potřebovala odstřihnout od Terky staré, nechala vyholit hlavu, teď to pracně roste zpátky), dělat věci pro sebe, pracovat na svých přednostech, atd. Období energie, optimismu, který celkem logicky přitahuje okolí (především opačné pohlaví) a budí v něm zájem :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama