Eskapáda

15. října 2013 v 9:05 | Rýža |  Day by day
Smrtící včerejšek se změnil ve vláčný dnešek. Už nikdy, nikdy, nechci strávit den prázdným čekáním, tak jako včera. Nejprve na slečnu A, která si ode mě chtěla odkoupit lístek na koncert (v 15:15 sraz na Slavii) a následně 15:05 odřekla, později na slečnu B, kterou jsem operativně, sedíc na lavičce v nákupním centru odlovila, která si lístek vezme stoprocentně, ale až v půl šesté. A tak jsem s drobnými přestávkami čekal a čekala, aby mi ve čtvrt na šest napsala, že už jej nechce. Vzhledem k tomu, že hodina koncertu se neúprosně blížila, pokusila jsem se ulovit některé z těch, kteří se ozvali až jako druzí, aamozřejmě už všichni lístky nakonec měli. Pak jsem zasekla týpka, kterýho jsem uhnala na sražení ceny o dvě kila, bohužel nebyl v Praze, teprve dojížděl, ale přesto už jsem se přesouvala směr Praha šest, že mu jej tam přivezu. Po cestě se však ozvala slečna A, že její kamarád si lístek vezme (určitě) ... a tak jsem přesun do Dejvic utnula na Ípáku, zrušila zlevněného týpka a čekala ... 30 minut, které mě slečna nechala v napětí. V 18:20 jsem boj vzdala a vlezla do metra. Vzápětí mi přiletěla zpráva, že kamarád mystifikoval, rozmyslel se a blablabla, na slečnu jsem se snad už ani nezlobila. Byla jsem prostě jen unavená a smířená s tím, že holt budu mít drahou záložku do knížky. V 18:35 se mi na Kačerově ozývá jiná slečna, už vlastně ani nevím, která z těch odpovědí to byla, každopádně je v Praze, lístek chce a je v metru. A tak naskakuju do opačného metra, lístek oceňuji místo na 800 na 700, protože jsem jí vděčná i za tohle a raduju se z toho, že jsem v náhlém záchvatu bezradnosti nevrazila lupen do ruky tomu houmles boyovi, co jsem ho odeslala do temnot s tím, že v peněžence fakt nemám ani kačku. V 18:50 se opravdu setkáváme. Téměř čtyři hodiny po první domluvené transakci, která měla proběhnout hladce. Mám v kapse svých sedm stovek a mám nakonec i naprosto ideální čas pro původně domluveného spicha na Kačerově. Pak udělám malé dopravní faux pas, kdy nechám projet řidiče odbočku na Háje a koukneme se po dálnici do Průhonic, ale ve 20:25 jsem konečně doma, utahaná, zničená, ale nakonec se všemi body (byť místy trochu pochroumanými), které jsem měla dnes splnit. Joo, to se nám ten koncert Parov Stelar letos ale vyved, že?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. října 2013 v 12:20 | Reagovat

Mám rád kencl procedury a rezervace (bůking). Bývají z toho dedly embrasing čili smrtící objetí.

2 Nezkrotná Nezkrotná | Web | 15. října 2013 v 20:30 | Reagovat

Tohle je jak z knížky. Fakt výborně napsaný. Obdivuju tvoje nervy....a lidi, co jsou schopní všechno domluvený zrušit i minutu před smluveným časem..

3 vencisak vencisak | Web | 16. října 2013 v 22:38 | Reagovat

Parov Stelar za 800???? Buď ráda, žes to prodala. :)

4 Rýža Rýža | 17. října 2013 v 7:25 | Reagovat

[3]: To je tak, když ti někdo koupí lístek na koncert aniž bych ho chtěl a pak akorát napíše zaplať :)

5 Násilník Násilník | E-mail | Web | 31. října 2013 v 23:30 | Reagovat

hahahah, tak tohle mě fakt pobavilo
já na jařče prodával lístly na xx, co ani nebyly moje, potkal díky tomu zajímavý slečny, tři dny jsem si parádně chlastal a ještě šel na Adicts, no neměl bych bejt nějakej byznysmen?§
ale čekáýní sucks, chápu tě o to víc, dneska sem čekal od devíti do půl jedný a bylo to nervózní, nasraný a vyčerpávající, utíká ti čas tik tak kterejk bys stejně možná strávila nějakou píčovinou ale byla by to tvoje svobodná volba a asi lepší, než někde mrznout a čekat na zájemce

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama